Klokot (Komuna e Kllokotit)
Klokot je město na východě Kosova v Gnjilanském okruhu. Nachází se asi 13 km jihozápadně od Gnjilane a asi 50 km jihovýchodně od Prištiny. V roce 2011 žilo v samotném městě 1 064 obyvatel, v celé připadající opštině potom 2 556 obyvatel. Přímo v Klokotu národnostně převažují Srbové, v připadajících vesnicích však ve větší míře žijí Albánci. Opština vznikla v roce 2010 odtržením od opštiny Vitina.
Jižně od města protéká řeka Binačka Morava. V každé z vesnic se nachází pravoslavný chrám, ve vesnici Mogila stojí mešita. Opština Klokot se skládá ze čtyř sídel: Grnčar (Gërnçar), Klokot (Kllokot), Mogila (Mogillë) a Vrbovac (Vërboc).
Území bylo výrazně zasaženo válkou v Kosovu. V srpnu roku 1999 bylo město třikrát bombardováno minomety, při jednom z bombardování zemřeli dva srbští civilisté. V srpnu roku 2003 zničila výbušná zařízení pět srbských domů. Město stále zažívá velké konflikty mezi Albánci a Srby.
Jižně od města protéká řeka Binačka Morava. V každé z vesnic se nachází pravoslavný chrám, ve vesnici Mogila stojí mešita. Opština Klokot se skládá ze čtyř sídel: Grnčar (Gërnçar), Klokot (Kllokot), Mogila (Mogillë) a Vrbovac (Vërboc).
Území bylo výrazně zasaženo válkou v Kosovu. V srpnu roku 1999 bylo město třikrát bombardováno minomety, při jednom z bombardování zemřeli dva srbští civilisté. V srpnu roku 2003 zničila výbušná zařízení pět srbských domů. Město stále zažívá velké konflikty mezi Albánci a Srby.
Mapa - Klokot (Komuna e Kllokotit)
Mapa
Státní území - Kosovo
Kosovo je vnitrozemský stát v centru Balkánského poloostrova. Hlavní město a současně největší město je Priština. Kosovo má rozlohu 10 905 km² žije zde asi 1,9 miliónu obyvatel (k roku 2018). Albánci tvoří 88 % obyvatel, Srbové 7 %. Země hraničí na jihu se Severní Makedonií a Albánií, s Černou Horou na západě a s tzv. nesporným územím Srbska na severu a východě. Ve starověku se v regionu nacházelo Dardanské království a později římská provincie Dardánie. Území bylo součástí Srbska ve středověku a mnozí považují Bitvu na Kosově poli v roce 1389 za jeden z určujících momentů v srbské středověké historii. Poté, co bylo od 15. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, se na konci 19. století Kosovo a jeho Prizrenská liga stalo centrem albánského hnutí za nezávislost. V důsledku porážky v první balkánské válce (1912–13), Osmanská říše postoupila Kosovský vilájet Balkánskému svazu; větší část území získalo Srbské království, zatímco Černohorské království si připojilo západní část krátce před tím, než se obě země po první světové válce staly součástí Království Jugoslávie. Po období jugoslávského unitářství v Království Jugoslávie pak poválečná jugoslávská ústava ustanovila Autonomní provincii Kosovo a Metochii v rámci vytvořené republiky Srbsko.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |